Velikonoční ostrov

Polynésané nám nezanechali žádné písemné zprávy a jediná výjimka, několik tabulek rongo-rongo objevených právě na Velikonočním ostrově, zůstává nerozluštěna. Samé otázky a žádné odpovědi. Nejzvláštnější místo, kde jsem se kdy ocitl...

Rano Raraku

reklama

Te Pito o Te Henua – Pupek světa

V historii tohoto malého ostrůvku uprostřed vod Tichého oceánu máme jasno v jediné věci: že existuje. Vše ostatní je obestřeno více či méně poodkrytou rouškou záhad, které euroamerickou civilizaci vzrušují již od jeho „objevení” Holanďanem Jacobem Roggeveenem na Velikonoce roku 1722. Název inspirovaný dnem objevení se vžil do té míry, že zdomácněl ve většině jazyků světa. Původní obyvatelé však pro něj již jméno měli. Nazvali ho Rapa Nui, Velká země, což jej mělo odlišit od dříve osídleného ostrůvku Rapa (později nazývaným Rapa Iti – Malá země) v souostroví Gambiéry (dnes součástí Francouzské Polynésie). Jak nesmírně důležitý byl pro své obyvatele však naznačuje jeho nejpoetičtější název: Te Pito o Te Henua, neboli Pupek světa. Pupek světa, bičovaný větry a vodami Tichého oceánu, na kterém vznikla jedna z nejpodivuhodnějších kultur světa.

Krátkouší proti Dlouhouchým

Dnes nejuznávanější teorií jak se na tak osamocený ostrov, z nějž je k nejbližšímu obydlenému místu plných 1900 km, dostali první lidé, je migrační vlna, jež začala v jihovýchodní Asii před asi 3000 léty a na Rapa Nui dorazila někdy kolem roku 400 n. l. Původní obyvatelé jsou tedy s největší pravděpodobností polynéského původu, o čemž svědčí například jazyková podobnost.

Rapanujské legendy však hovoří o připlutí dvou skupin osídlenců, Dlouhouchých z východu a Krátkouchých ze západu. Následný konflikt, který se mezi nimi odehrál, skončil vyhlazením Dlouhouchých, ale rozbroje tím neskončily. Po delším míru se totiž rozhořely klanové války, jejichž důsledkem bylo i poražení všech moai, hrdých to symbolů jednotlivých rodin.

Příjezd prvních evropských mořeplavců znamenal pro Rapa Nui jen posílení již existujícího chaosu. Od té doby si ostrov na delší či kratší dobu zabralo několik zemí, včetně Francie, Peru a Španělská, až roku 1888 skončil ve vlastnictví Chile, které jej spravuje dodnes.

Tajemné moai

Stojím na okraji kráteru Rano Kau a mám co dělat, aby mě vítr nesmetl do vln Tichého oceánu. Za mými zády se z oceánu ve vzdálenosti jeden kilometr tyčí tři malinké ostrůvky, nebo spíš skály, které nemilosrdně bičuje příboj. Převládá ve mně pocit opuštěnosti a smutku. Cítím se sám, stejně jako je tenhle ostrov sám uprostřed oceánu. I domorodci se asi cítili sami, tak si ze sopečné horniny vytesali gigantické sochy. Mohl to být ten pravý důvod, stejně jako to mohl být jiný důvod. Nevíme.

Víme jen kde sochy vznikly – v lomu na úpatí kráteru Rano Raraku dokonce ještě jedna nedokončená a od skály úplně neodtesaná moai leží. Celkem jich rapanujci vztyčili asi 300. Daleko víc jich zůstalo v lomu nebo na cestě na svá kamenné plošiny ahu, z nichž měly zhlížet do vnitrozemí ostrova. Dnes stojící moai byly znovu vztyčeny během 20. století.

Kromě neobvyklého tvaru – nemají nohy, tělo je jen naznačeno a nejpropracovanější je hlava – na některých moai zaujme „klobouk” pukao z červené horniny. Podle nejvíce přijímané teorie nejde o klobouk, ale styl účesu, který se na Rapa Nui nosil v dobách vzniku posledních soch.

Odpovědi v nedohlednu

Pukao jen rozšířily nezodpovězené otázky. Jakým způsobem byly sochy vlastně dopravovány z lomu Rano Raraku a posléze vztyčeny na ahu. Byly sochy taženy? Nebo s pomocí důmyslného uchycení lan „samy kráčely”? Byly pukao na sochy nasazeny ještě před jejich vztyčením na ahu? Nebo až pak? Proč všechny moai, až na jednu výjimku, hledí směrem do vnitrozemí? Jak to, že některá ahu jsou nápadně podobná inckým zdem v Peru? A proč moai vlastně vznikly?

Odpovědi na všechny tyto otázky zatím stále hledáme. Není se čeho chytit, protože Polynésané nám nezanechali žádné písemné zprávy a jediná výjimka, několik tabulek rongo-rongo objevených právě na Velikonočním ostrově, zůstává nerozluštěna. Samé otázky a žádné odpovědi. Nejzvláštnější místo, kde jsem se kdy ocitl.

Zajímavá místa

Klikací mapa

Více se o Velikonočním ostrově dozvíte z deníku a fotografií z mé cesty kolem světa 1998-9:

• správní vesnice Hanga Roa s několika ahu a moai přímo „před nosem”
• obřadní vesnice Orongo s petroglyfy Ptačího muže
• kráter sopky Rano Kau
• Ahu Vinapu s rozvalenými zbytky pukao
• Ahu Vaihu s povalenými moai
• Ahu Tongariki s největším počtem stojících moai na ostrově – 15
• kráter Rano Raraku s lomem, kde se moai tesaly
• Ahu Te Pito Te Kura s 10metrovou, nejvyšší vztyčenou, moai
• Ahu Ature Huki, kterou experimnetálně vztyčil Heyrdahl
• sedm stojících moai Ahu Nau Nau
• moai na Ahu Akivi, neobvykle obrácených k moři
• Ahu Tepehu, nápadně podobná inckým zdem v Peru

Finance

Další chilská platidla

Náklady na cestování po Velikonočním ostrově v USD (4denní pobyt v roce 1999)

Viz též náklady na CKS.

Příklady cen v USD

Cestovní formality

Velikonoční ostrov je součástí Chile. Cestovní formality jsou tedy shodné s Chile, se kterým máme bezvízový styk. Další informace viz internetové stránky MZV ČR v odkazech.

Odkazy

český Internet

• MZV ČR – konzulární informace Ministerstva zahraničních věci ČR

světový Internet

• CIA World Factbook – podrobný přehled encyklopedických informací (Chile, jemuž Velikonoční ostrov patří)
• Easter Island Home Page – základní informace o ostrově, jak se na něj dostat, historie, původní hudba, mnoho dalších internetových odkazů
• The Easter Island Photoalbum – mnoho fotografií z Velikonočního ostrova
• Easter Island in Words and Pictures – záhady Velikonočního ostrova slovem i obrazem
• Lonely Planet – chilská stránka největšího nezávislého vydavatele cestovních průvodců
• NOVA Online – Secrets of Easter Island - jak se archeologové pokouší přijít na kloub záhadě přesunu moai
• Turismo Chile – Isla de Pascua – pěkné fotografie z Velikonočního ostrova
• Virtual Tourist – Easter Island – tematicky uspořádané odkazy na stránky o Chile

• ◄ Francouzská Polynésie